Reflexão Dominical – Domingo III tempo Quaresma – Tinan B

Partilha
    
 
   

Reflexão Dominical

Domingo III tempo Quaresma Tinan B

3 de março de 2024

I Leitura: Ex 20,1-17
Sal. Resp.: 18 (19)
II Leitura: 1Cor 1,22-25

Evangelho: Jo 2,13-25

Domingo Quaresma datoluk nian oferece mai ita dalan sira nebe lós liu kona ba relação nebe lolós ho Na’i Maromak nebé lori ita ba Moris lolós (Vida verdadeira). Hanesan fiar nain, naturalmente, ita buka dalan oi-oin atu hatene Na’i Maromak nia dalan sira no oinsa atu bele moris iha hahalok sira nebé monu los ba Maromak nia futar laran.

Iha leitura dahuluk, Maromak oferece mata-dalan sira, nebé hanaran “Ukun-fuan sanulu eh Decálogo” hodi bele sai nudar sasukat moris “povo Aliança nian”. Povo Aliança nebé iha contexto leitura dahuluk nian nebé livro Êxodo haktuir, hatudu sinal kona ba povo ida nebé livre, tanba povo ne’e Maromak soi ona husi fatin atan nian husi rai Egipto no Faraó nia ukun. Ukun fuan eh mandamentos ne’e, la’os de’it sasukat kmanek ba “liberdade Maromak nia oan doben sira”, maibé liu-liu nu’udar garantia ba Moris ida nebé lolós (a Vida verdadeira) nebé Maromak rasik mak oferece. Aliança entre Maromak ho Israel nebe celebra iha foho Sinai nee hatudu katak, oras ne’e, Maromak rasik mak sai nudar LEGISLADOR lolós no único ba povo Israel: “Há’u mak Na’i, o nia Maromak, nebé hasai o husi rai Egipto, iha nebe o moris nudar atan. Iha Há’u oin sei laiha ba o Maromak sira seluk” (cf. Ex 20,2-3). Ba Nia de’it mak povo Israel tengki rona hodi hakru’uk (cf. Dt 6,4). Nu’udar Legislador, Maromak hato’o “cláusulas da Aliança” Sinai nian (dez mandamentos) liu husi profeta Moisés, atu povo cumpre nu’udar obrigações fundamentais. Decálogo ida ne’e duni mak sai nu’udar “o coração da Aliança”, no iha tempo nebe hanesan, nu’udar sinal “identidade Maromak nia povo nian” no nu’udar “mata-dalan eh caminho” povo Israel nian ba Terra Prometida. Decálogo nu’udar “parte rua husi moeda ida de’it nebé labele haketak malu”, nebé povo Maromak nian tengki simu hodi moris tuir: ida vertical (katak submissão total ba Maromak nu’udar Criador-Libertador-Legislador: rona hodi halo tuir Nia futar Lia-fuan sira, cf. vv. 3-11); no ida seluk, horizontal (katak, relação entre ema ho ema nu’udar maun alin no feton-nán eh relação comunitária, cf. vv. 12-17). Leitura dahuluk haroman ita neon no fuan-laran atu hatene no reconhece katak, Maromak la’os de’it LIBERTADOR maibé mos nu’udar MATA-DALAN ba povo Israel atu bele hetan Moris ida nebé lolós, ksolok no livre. Sai husi fatin atan nian (escravidão), la’os simplesmente husik ona rai Egipto no ukun Faraó nian, maibé liu-liu, harí comunidade foun ida nebe israelita ona sira bele halakon egoísmo hodi bele sai nudar maun alin no bin feton ba malu.

Leitura daruak, ba ema rai Corinto, liu husi Apóstolo Paulo ba cidade cosmopolita nebe representa mos escola filosófica sira hotu Grécia nian, convida ita atu buka dalan metánoia (conversão) nian iha lógica CRUZ Jesus Cristo nian. Tanba iha Cruz mak revela sai “sabedoria de Deus” eh “Maromak nia matenek”. Atu bele harí comunidade ida nudar maun ho alin no bin ho feton, “pedagogia da cruz” nudar exemplo incondicional kona ba domin lolós, fó An lolós ba maun alin sira. Hanesan São Paulo hateten: “Cristo mak kbiit no matenek Maromak nian. Tanba, buat nebé hatudu nu’udar Maromak nia bulak, liu fali ema nia matenek; no buat nebé hatudu Maromak nia kbiit-laek, kbiit boot liu fali ema nia kbiit” (1Cor 1,25). Ida ne’e mak lia-menon eh mensagem central husi Evangelho no Mistério da Salvação nebé aas liu matenek hotu no filosofia oi-oin “racionalista grega” nian iha tempo nebá.

Iha Evangelho, foti husi João 2,13-25, haktuir kona ba “Jesus nu’udar TEMPLO FOUN” nebé Nia rasik mak harí liu husi mistério da salvação (terus, mate no moris-hias). Jesus rasik dehan ba judeu sira: “Hau sobu tiha templo ne’e no iha loron tolu Há’u sei harí fali” (Jo 2,19). Episódio nebe haktuir kona ba Jesus nebé duni “negociante sira iha templo ne’e” hatudu ponto importante rua: ida, kona ba identidade Messiânica Jesus nian nu’udar “plenitude da revelação” no “Verdadeiro TEMPLO de Deus”: “Verbum caro factum est” (Jo 1,14); ida seluk hatudu gesto boot “autoridade” Jesus nian, nu’udar “purificador eh hamós-na’in Templo nian” nudar: “Há’u Aman nia Uma” (Jo 2,16) eh Maromak nia uma, nebe dala barak judeu sira profaniza ho actividade sira mundo nian, em vez de, sai nudar fatin sagrado ba “ema nia hasoru malu ho Maromak”. Ho roman Evangelho domingo nee nian, iha tempo quaresma ne’e, ita bele haka’as-an fali hodi hafoun ita nia relação ho Templo físico (uma-kreda, capela, fatin oração) nu’udar Maromak nia Uma, fatin nebé halo ita hasoru malu ho Maromak, nebé ho mistério Páscoa nian, ITA NIA HASORU MALU HO MAROMAK LOLÓS, WAINHIRA ITA HASORU JESUS CRISTO IHA ITA NIA MORIS RASIK, hodi simu Nia nudar ita nia MAKSOIN IDA MESAK. Iha contexto fundamental rua ne’e duni (identidade no autoridade) mak, Jesus hatúr fali sentido lolós TEMPLO nian

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

error: Content is protected !!